Jak provonět byt

Udělejte si pohodu, nechte domovem vonět přírodní éterické oleje! Za vším hledej aroma…

Je dokázáno, že vůně a pachy různých rost­lin mají schopnost ovlivňovat naši nála­du, a co víc, dokonce i zdravotní stav. Mohou za to drobné částečky zvané silice, které umí proniknout přes krev až do mozku a tam ří­dit biologické pochody, působící na orgány v těle. Společný vjem, který přes nervová vlákna posílají vzájemně propojené receptory chuti a čichu se na­zývá aroma a jeho vliv na náš organismus může být jak prospěšný, tak i škodlivý.

Silice jsou silné koncentráty několika složek, získá­vané z rostlin pomalou destilací za pomoci vodní páry, louhováním v organických rozpouštědlech nebo studeným lisováním. Jedná se o velmi tě­kavé látky, známé také jako také esenciální nebo éterické oleje, tvořící základ přípravků využívaných v medicíně, lidovém léčitelství a při metodě zvané aromaterapie. Jak její název napovídá, jde o léč­bu prostřednictvím aroma, tedy vnímání vůní. Její přednosti znají maséři, provozovatelé lázní a wel­lness center i sportovní trenéři.

Na aromaterapii není třeba mít diplom

Blahodárné účinky éterických olejů si však může na sobě vyzkoušet každý z nás, pěkně v pohodlí svého domova a také s podstatně jinými náklady, než při návštěvě relaxačního salónu. Základem do­mácí aromaterapie jsou v naprosté většině případů takzvané aromalampy, tedy misky o objemu zhru­ba jeden decilitr, do kterých se nalije voda a do ní kápne několik kapek éterického oleje. Pod miskou je svíčka, která plamenem vodu ohřívá a olejové silice se díky teplu uvolňují do okolního vzduchu, který vdechujeme. Ještě lepší efekt pak má přidání olejíčku do horké koupele nebo při saunování.

Některé esenciální oleje a jejich účinky

Na trhu najdeme nespočet aromalamp nejrůzněj­ších tvarů a velikostí, mohou být keramické, skle­něné, porcelánové, kovové, stejně jako kamenné. Některé jsou obyčejné a jiné naopak hotovým umě­leckým dílem, ovšem princip je vždycky stejný. Dů­ležité je, aby svíčka nebyla pod miskou moc blízko a nedocházelo tak k nežádoucímu příliš brzkému odpařování vody, ideální vzdálenost je asi 7 cen­timetrů. Velkou roli hraje i materiál svíčky, nejlep­ší je parafínová, méně kvalitní voskové svíce nám mohou nejen začoudit a znehodnotit lampu, ale vlastním kouřem také pokazit celý zážitek. Během zimních měsíců také můžeme samotnou misku po­stavit jenom na horké topení v obývacím pokoji a očekávaný efekt se dostaví také.

Pokud si budete chtít jen provonět byt, můžete si přečíst článek o aroma difuzéru, který navíc ve své elektronické variantě bezpečněji nahrazuje vonné svíčky a otevřený oheň.

Olejíček nám musí vonět

Při výběru oleje, kte­rý hodláme inhalovat, musíme především sáhnout pouze po 100% přírodní silici. Existují totiž i jejich různé syntetické ná­hražky, které jsou sice pro laika na pohled nerozeznatelné, ale zdaleka nemají na tělo takový účinek jako ty pravé a jejich aplikace může být i nebezpečná. Následně je potřeba si uvědomit, co přesně od vůně očeká­váme a podle toho postupovat. Některé éterické oleje dokážou zklidnit mysl, jiné zase povzbudit a zlepšit koncentraci, další mohou pomoci při léč­bě nachlazení, bolestí i nevolností a ještě jiné zase mají schopnost příznivě ovlivňovat činnost mozko­vých center, odpovědných za naši náladu a psy­chické rozpoložení.

Pokud nenajdeme potřebné informace na obalu přípravku, obrátíme se na prodejce, který by měl být schopný poskytnout nám odbornou radu. Vy­braná esence nám každopádně má příjemně vonět, jestliže nos posílá do mozku odmítavé signály, ra­ději ji odložíme a zvolíme jinou. Při používání silic je pak třeba dávat pozor na správné dávkování, pří­liš silné koncentrace mohou zle poškodit sliznice!

Čisté rostlinné silice z aromalampy můžeme bez obav nechat vdechovat i naše děti. Vůně má schop­nost podpořit jejich imunitní systém (hřebíček, tea­-tree, eukalypt), ukolébat je, když mají jít do poste­le (meduňka, jasmín, levandule) nebo jim pomoci soustředit se na učení (pomeranč, majoránka, roz­marýn). Příjemně provoněná domácnost zase beze­sporu bude mít vliv na celkovou rodinnou pohodu a tím i na často ne zrovna jednoduchou komunika­ci mezi rodiči a mládeží. Pamatujme ale, že hořící lampu nikdy nesmíme nechávat hlavně v blízkosti menších dětí bez dozoru!

Esenciální oleje léčily už ve starověku

Aromaterapie sama o sobě není pro lidstvo nic nového, sílu rostlin a jejich vůní dokáza­li využívat už staro­věké vzdělané národy v Egyptě, Řecku, Římě i v Číně. Používaly se oleje, aromatická dře­va i vonné tyčinky a to jak v pohřebnictví, tak v lékařství či kosmetice. Už samotný praotec moderních lékařských metod Hi­ppokratés, který žil od roku 460 do roku 377 před naším letopočtem, byl propagátorem voňavých koupelí a masáží za použití olejíčků pro jejich bla­hodárný vliv na zdraví. Se seriózním výzkumem účinků rostlinných silic začal na počátku 20. století Francouz Gattefossé a v roce 1937 své objevy po­psal v knize, kde vůbec poprvé použil termín aro­materapie. Během druhé poloviny 20. století se pak metoda rozšířila po celém světě a stala se jedním z pilířů alternativní léčby.